Ostrava – Po roce opět na startu Kateřinské pětky v Hrabové, kdy opět běžela i Naty, která si chtěla 5 km po roce znovu zkusit a pokořit svůj loňský čas. To se jí podařilo a dokonce o minutu a půl. Je to fakt šikulka, i Otto ji povzbuzoval na trati. Ve svých 9 letech zvládla tuto trať bravurně v čase 21:41, kdy absolutně doběhla jako 4. žena. Kategorii juniorek vyhrála.
Trasa v Hrabové je dělaná na osobáky, je to rovinatá trať vedená po cyklostezce. Jediné co ji trochu zpomaluje, jsou kužely, které se obíhají na otočkách a běží se dvě kola. Počasí letos přálo, bylo tak akorát teplo, ne jako loni, kdy padaly teplotní rekordy pohybující se kolem 40 °C, nefoukal vítr, no prostě ideál na běh. Počátek jsem mírně přepálila v tempu 3:30 km/min, držela jsem se totiž první skupinky mužů, navíc mi neseply hodinky, tak jsem začala měřit asi až po 100 metrech. Zhruba na kiláku mě předbíhá Petra, která se teprve rozklusala a běží dál jako vítr, na každé otočce se mi vzdaluje víc a víc. I já koukám na otočkách, když vidím Natálku tak brzy. Říkám si, že je nějaká rychlá, ať se neodvaří. Běžela s Ellen, nejdříve byla za ní a na další otočce už před ní. Tak jsem si říkala, že je fakt šikovná. Naty postupně předbíhala všechny soupeřky. Nakonec jsme zůstaly před ní už jen tři – Petra, já a Kristina.
Na otočkách jsem si kontrolovala pozici a vše bylo OK, tak jsem se snažila doběhnout ještě Davida a Peťu, ale nedoběhla jsem je. Do cíle už zbývalo jen pár metrů a slyším povzbuzování, tak jsem na to šlápla a jela do cíle na plné otáčky. V cíli jsem přeslechla svůj čas, koukám na hodinky, ty mi ukazují 19:10, ale to vím, že není ten správný čas, protože jsem pustila hodinky později. Ale vypadá to nadějně na nový osobák a pak zjišťuji u rozhodčího svůj čas a ten je 19:20, takže bomba, je to osobák. Super, mám radost. Za chvíli dobíhá do cíle i Natálka ve svém osobáku. Skvělé! Michal nás fotil na trati i v cíli.
Ještě, že jsou ty sdílená kola, aby to všechno stíhal. Po běhu jsme se vrátili do místa prezentace u školy, kde na nás čekalo bohaté občerstvení. Na výběr byly chlebíčky s pomazánkami, nebo s marmeládou a spoustu domácích buchet a pití. A nakonec došlo na vyhlašování, kde jsme se s Natálkou postavily na ty nejvyšší stupínky.
