Zcela právem je to právě on, kdo získal ocenění Historická osobnosť regiónu 2024, kterou mu udělil in memoriam Košický samosprávný kraj. K této příležitosti vznikla i mini publikace s výstižným názvem Vojtech Bukovský 1894 – 1963. Autorem této brožurky je osoba nejpovolanější – sportovní historik, novinář a velmi dobrý běžec, pan Miroslav Hazucha.

Pokud je Vám jméno Hazucha povědomé, je to zcela právem. V minulosti jsme si od tohoto autora mohli např. přečíst knihy mapující historii košického maratonu (Najstarší v Európe 1924-2004) nebo všech významných slovenských maratonů (Storočie slovenských maratónov). Pro vyznavače krátkých tratí je pak určitě zajímavá kniha Slovenský bežecký klenot mapující historii “slovenských Běchovic”, tedy běhu Devín-Bratislava. Ultravytrvalcům lze pak doporučit knihu Slovenský Feidippides o Milanu Furínovi.

„Chceli sme v našich Košiciach zhromaždit synov každého národa a usporiadať čo len na niekoľko dní ideálnu ľudskú harmóniu, bratrstvo a priateľstvo.“ je citát myšlenky zakladatele maratonu, kterým začíná tato kniha. Co vedlo Bukovského k této myšlence se dnes už můžeme pouze domnívat. Nepochybně měly vliv olympijské hry v Paříži 1924, kde se Bukovský, tehdy ještě Béla Braun, nadchl tímto sportovním zážitkem. Bylo to určitě také vlastenectví či láska k rodnému městu. 

První světová válka a život na dělostřeleckém bojišti, druhá světová válka a boj o přežití (vzhledem k jeho židovskému původu) či komunistický převrat po roce 1948. Tři fatální okamžiky 20. století, které by mnohé zlomily. V kontextu této doby je až fascinující, co vše Vojtech Bukovský zvládl.  Významné body sportovní biografie mapuje závěr této publikace. Nezbývá než smeknout.

Drobná publikace mapuje osud velké osobnosti. Na první pohled se zdá, že to je „příliš málo“. Přesto platí, že méně je někdy více. Díky útlosti této knihy se třeba jméno Bukovský rozšíří i mezi neortodoxní běžecké fandy. Košickému samosprávnému kraji (KSK) tak patří poděkování, že tato publikace mohla vzniknout. Přesto si neodpustím jednu výtku.

Je pochopitelné, že objednatel této knihy (již zmíněný kraj) si neupře v knize úvodní slovo. Rastislav Trnka, předseda KSK, píše, že spíše než iniciály V.B. jsou každému známé iniciály MMM (Medzinárodný maraton mieru). Vojtech Bukovský opravdu neměl potřebu prezentovat sebe sama, prezentoval své myšlenky a dílo. Je smutné, že Trnka neměl stejnou míru vnitřní pokory. V knize, která obsahuje černobílé fotografie Bukovského považuji za naprosto nemístnou celostránkovou barevnou portrétovou fotografii předsedy Trnky. Upozaďuje hrdinu této knihy a zveličuje tak svoji maličkost. Tu podtrhuje svým „vystajlovaným“ podpisem…