LUDGEŘOVICE – V průběhu roku pořádáme v obci dvě běžecké akce. V březnu čeká na závodníky silniční Ludgeřovická patnáctka a v listopadu potom kros. Zájem rok od roku roste. To ovlivnit můžeme. Co neovlivníme je mnohdy nevlídné počasí. Zima, vítr, déšť. No prostě hnus. Chtěli jsme změnu, a tak jsme vymysleli „letní“ Ludgeřovický šus.
Kde že se vzal tento název? Původní myšlenka byla odstartovat závod od lípy, kterou jsme jako BK Ludgeřovice zasadili v roce 2019 na Farské cestě. Cíl měl být dole u sv. Františka. Trasa na 500 m by však žádného většího běžce nenadchla. „Pojďme to zkusit udělat jako vyřazovací závod“ napadlo nejmenovaného člena. „První polovina postoupí do dalšího kola. Z něj pak vzejde vítěz“. Z ryze pragmatických důvodů jsme se rozhodli běžce otočit a nechat je kopeček opět vyběhnout. Pořadatelé tak budou v klidu popíjet v prostoru startu/cíle a čekat na první závodníky. Koncept ideál.
Chtěli jsme však více. „Zkusme to udělat jako takové po závodní setkání. Ovesné vločky vyměníme za kousek prasete, jáhlovou kaši za hovězí guláš a iontovým nápojem bude polotmavá třináctka“. U běžců se však vyskytuje menší problém. Tato skupina čítá větší procento abstinentů a vegetariánů než zbytek průměrné populace. Hrozilo, že bychom si museli sníst to, co bychom si navařili. „Tož zkusíme pozvat místní“. Plán jsme přetavili v realitu poprvé v loňském roce. Běžecká účast byla poměrně hojná, ale neběžců přišlo málo. Pivo jsme nuceně dopíjeli v průběhu dalšího dne, guláš jsme zamrazili a kosti se zbytkem selete jsme dohlodali chvíli před odchodem. Dobře jsme se pobavili, ale akce skončila ve ztrátě. „Riskneme to ještě jednou a uvidíme“. Říjen jsme vyměnili za květen, fotbalovou sobotu pak za tu nefotbalovou a tam nahoře jsme si objednali dobré počasí. No a jak to dopadlo?
V sobotu 14.5. přesně v 16:00 a pár minut k tomu odstartovali k prvnímu běhu muži. Start i cíl byl u chaty Ostříž. Po nich následovala skupina žen a poslední se proběhly děti. Z dvoukolového závodu v mužích nakonec zvítězil s jasným náskokem Lukáš Vítek. Ženy běžely pouze jedno kolo, kde vítězství obhájila loňská vítězka Nikol Baladová. Děti běžely dvoukolově, nejrychlejší holkou byla V. Kačmářová a klukem potom Jenda Neusser. Vítězové i poražení dostali symbolické medaile a mohli se občerstvit u legální dopingové stanice. Radost nám udělaly děti, kterých se postavilo na start rovných dvacet. Zklamání naopak přinesla kategorie mužů a žen, kde byla účast hodně mizivá…
O co méně přišlo běžců, o to 20x více přišlo lidí na neběžeckou část. No a byl to fofr. Pivo se odpařovalo obrovskou rychlostí. Díky rychlým nohám (a ještě rychlejšímu autu) tak pivní sud naštěstí nevyschl do úplného dna.
Z guláše zbyla porce na nedělní oběd a jen to sele mohlo být trochu vykrmenější. Odpoledne si děti užily nejen během, ale i skákáním v nafukovacím hradu či při drobných soutěžích. Pro starší potom hrála trampské hitovky kapela Pozdní sběr z Vřesiny, která svůj mikrofon půjčila i pár odvážným. Poslední účastníci opustili areál chvíli po desáté a v údolí opět zavládl klid.
Na závěr se většinou děkuje různým sponzorům. Zde však firmám děkovat netřeba. Do akce jsme investovali pouze svůj čas a peníze. Přesto bych rád poděkoval kolegům z běžeckého klubu, kteří se do akce zapojili a také rodině Martina Popka, která výrazně pomohla se sobotním průběhem. Díky patří kapele Pozdní sběr a panu Porvalíkovi a panu Balgarovi. Děkujeme i Vám, kteří jste na akci dorazili. Bez Vás, by akce neměla smysl. Víme, co udělat do budoucna lépe. Přesto budeme zvažovat, jestli další ročník opět uspořádat. Několik reakcí jsme zaznamenali na FB, ale budeme rádi i za názory ostatních.