Lehká atletika na Ostravsku

Miloš Zapletal se velice aktivně podílel na činnosti v různých Ostravských klubech, zprvu jako sportovec a později jako funkcionář. Kniha však nepřináší subjektivní pohled autora, ale velmi zdařilý (a z dnešního pohledu i velmi cenný) pokus o objektivní zhodnocení vývoje atletiky v letech 1919 – 1946.

Jak sám autor uvádí v předmluvě, opíral se zejména o archiv Antonína Záviše (“otec zakladatel” lehkonohé atletiky na Ostravsku), dále o knihovnu Moravsko-Slezského deníku, o svůj vlastní archiv a bohatou publikační činnost a také o vzpomínky přítele Josefa Přidala z Přerova (čestný předseda ČsAAU). Ten byl zcela zásadní postavou pro rozvoj atletiky nejen na Přerovsku, kam spadala tehdy i Ostrava.

Velkým úspěchem Miloše Zapletala byla organizace Slezského marathonu, který se běžel v roce 1923 z Opavy do Ostravy. Historii tohoto prvního maratonu na Ostravsku si můžeš přečíst v mé eknize Slezský marathon 1923. Tento první maraton ve Slezsku si 12.8.2023 poběžím připomenout i já – přesně po 100 letech vyběhnu v 16:36 hod. od vstupu do divadla v Opavě. Přidat se můžeš i ty v rámci projektu 100 – Pocta maratoncům.

Pojďme ale zpět ke knize. Jak jsem již uvedl, jedná se o chronologický popis vývoje lehké atletiky na Ostravsku. Místo kapitol najdeš v knize jednotlivé roky. Pro každý rok je napsáno co podstatného se na Ostravsku událo – jak na poli sportovním tak funkcionářském. Pokryty jsou léta 1919-1946.

Ke konci knihy je vložen článek Boleslava Moravce, výborného běžce a novináře, o startech Ostravských závodníků na Běchovicích. Sám se jich velmi úspěšně účastnil a v roce 1919 obsadil 3. místo. Polovina běžců v cíli tehdejšího závodu startovala za SK Slezská Sparta Orlová.

V závěru knihy najdeš přehled nejlepších rekordů Ostravských atletů do roku 1946. Jen pro zajímavost – 100 m – Ing. Dostál -11,2 s; 1 500 m – Hošek – 3:59 min.; 10 000 m – Petr – 33:04 min.; maraton – Petula – 2:58:58 hod. Najdeš i nejlepší výkony žen a dorostenců. Přehledně jsou také zpracovány nejlepší výkony Sokolské a Orelské župy či nejlepší výkony Československých borců.

Zmínit musím rovněž pěkné kresby malíře Františka Hoplíčka, kterými je kniha doplněna. Hoplíček byl také úspěšným atletem (hod koulí a diskem), který se účastnil olympijských her.

Zajímavostí je, že si knihu vydal a vytiskl sám autor. V letech 1920 – 1951 byl totiž majitelem knihtiskárny, která byla známá i speciálními tisky. Dům v Ostravě stále stojí a najít ho můžeš na ulici Dr. Maye 9. Netiskl pouze knihy, ale třeba i diplomy pro akce nejen svého klubu.