Mind over Miles Russ Cook 16 000 kilometrů, 16 zemí a 352 dnů – tři čísla, které charakterizují neskutečný výkon...
Číst dáleKam bych tak běžela
Ivana Pilařová
Po stejnojmenné knize z roku 2010 s podtitulem “Extrémní běhy od -40°C po +40°C” vychází druhý díl běžecko cestopisné knihy plné nejen zážitků z cest, ale i barevných fotografií. A že je na co se koukat. Ivana se svým parťákem Liborem nás protáhnou po celém světě. A to doslova.
Kam bych tak běžela
Ivana Pilařová
Žánr
příběh
Rok vydání
2014
Počet stran
184
Jazyk
česky
Vydavatelství
Behej.com
Hodnocení
4*
Autor recenze
David Bíbrlík
Kniha začíná na druhé straně světa. Maraton mezi sochami Moai na Velikonočním ostrově. Ano, i tam se běhá. Následně si odskočíme do Indie na Himalayan Stage Race a přes Velkou Kunratickou se dostaneme do Austrálie na Australian Outback Marathon. Následuje Japonsko, Grónsko a Artic Circle Race a vše završí Kilimanjaro Marathon. Vlastně ne. Tou poslední tečkou je první ironman či vlastně Moraviaman. Splněný sen ve věku 50+
Zdaleka ne všechny příběhy se týkají běhání. Kromě již zmíněného triatlonu se projedeme i na běžkách či na kole. Čtenář nemusí být sportovním nadšencem, aby se začetl do knížky. Ta plní roli solidního cestopisu. No a pro nás běžce, to je i po těch letech co kniha vyšla stále skvělá inspirace, jak skloubit běhání s cestováním. Díky za to!
Anotace
Tak kam se vypravím? Nemáme žádné „povinné“ závody, rozhlížíme se po něčem „za odměnu“. Máloco je barevnější než černý kontinent – pojedeme do Afriky, do Tanzanie, na Kilimanjaro Marathon. Už ani nepamatuji, kdy jsem naposledy vylezla na nějakou pořádnou horu. Tady bude nejvyšší hora Afriky jistě blízko, když je v názvu i logu závodu.
Ukázka z knihy
Kilimanjaro marathon
Nastal Race Day, 2. března 2014. Jsme skoro na rovníku (3. stupeň jižní šířky), není proto divu, že start maratonu je v půl sedmé ráno. Jsem moc ráda, že vyzvednutí čísel zařídili v hotelu, i přes procházku do Moshi se nám výdej čísel nepodařilo objevit. V obálce je číslo a čtyři špendlíky. Žádné přebírání propagačních materiálů, žádné gely, tyčinky, houbičky, žádné serepetičky.
Startuje se na místním stadionu, kam přijíždíme za tmy hodinu a půl před startem. Místní hlasatel neustále dokola opakuje, abychom se zahřívali, zahřívali a zahřívali. Je přes dvacet stupňů, opravdu nemám tu potřebu. Startujeme s rozedněním a míříme do místních ulic. Organizátoři měli pravdu, jsou plné lidí, lituji proto, že nemám foťák. Běží se docela zostra po nekonečné vlnící se silnici za stoupající teploty. Můj způsob běhu tady působí neskrývané výbuchy smíchu. Smějí se malí i velcí. Když mi později na výstupu na horu jeden nosič říká, že si mě pamatuje z maratonu, ani se nedivím. Takovou atrakci tady nemají každý den.
Tip na další recenze
Trénink pro sportovce v horách
Trénink pro sportovce v horách Steve House, Scott Johnston, Kílian Jornet Byli to opět kamarádi (nejen) na sociálních sítích, kteří...
Číst dále
Stopy v oblacích
Stopy v oblacích Richard Askwith Na knihu Stopy v oblacích jsem se hodně těšil. Doma mě ležela dobré tři roky,...
Číst dále
Na škvárové dráze
Na škvárové dráze Mirko Paráček Mirko Paráček (1920-1991) byl 7x mistrem republiky v bězích na 100 a 200m. V roce...
Číst dálePodpoř vydání dalších recenzí
Vydání dalších recenzí knih o běhání můžeš podpořit finanční částkou, zasláním vlastní recenze či knihy, kterou zatím v uvedeném výčtu nemáme. Příjemcem je Běžecký klub Ludgeřovice, z.s. – transparentní účet klubu. Děkujeme.
