Kapličkobraní (2026)
„Kdo s úctou kráčí krajinou svých předků, ten v každém kroku nachází pokoj srdce.“
Věta, která byla mottem celé akce, nejlépe vystihuje její smysl. Není to závod, není to souboj s časem ani se sebou samým. Kapličkobraní mělo být původně jednorázovou akcí roku 2025. Hned po prvním ročníku nám ale bylo jasné, že musíme pokračovat. Druhý ročník jsme proto naplánovali na pátek 29. května 2026, tedy na den, kdy probíhala Noc kostelů.
Kapličkobraní (2026)
29.5.2026
Počasí
24°C, jasno
Tratě
11 km – chůze, NW, běh, kolo
Počet startujících
241
Celkem vybráno
92 116 Kč
Vítězové
všichni
Autor článku
David Bíbrlík
Jak už víte, akce ze své podstaty není soutěžní. Přesto jakožto pořadatelé z Běžeckého klubu Ludgeřovice určitou dávkou soutěživosti trpíme, a tak jsme si stanovili hned dva hlavní cíle: překonat loňský počet startujících a vybrat vyšší částku než v roce 2025. Výtěžek byl totiž i letos určen pro dva malé bojovníky – Šimona a Matěje Riemlovy. Pustili jsme se tedy do příprav. Nabízela se ale otázka: Co vlastně udělat jinak a proč? Vždyť loňský ročník byl naprosto skvělý. Přesto jsme pro všechny účastníky pár novinek připravili.
Trasu akce jsme nechali stejnou, ale přidali jsme jeden kontrolní bod navíc – kostel sv. Mikuláše v Ludgeřovicích, který je ikonou naší obce. Kapličkobraní tak získalo celkem 14 zastavení. Nabízí se zde podobnost s Křížovou cestou, která ostatně letos také nechyběla, protože je součástí Farské cesty.
Do akce jsme chtěli nově zapojit i rodiny s dětmi. Jako motivaci k pohybu, zejména pro ty mladší, jsme vytvořili mobilní aplikaci Kapličkobraní. V ní si účastníci mohli přečíst zajímavosti o historii jednotlivých kapliček, sdílet fotky či vzkazy s dalšími poutníky nebo spustit navigaci k dalšímu bodu. To hlavní ale bylo, že si díky GPS souřadnicím přímo na místě odemykali tajná slova – u každé kapličky jedno. Čtrnáct kapliček tak skrývalo čtrnáct slov, která dohromady složila motto celé akce. Přečíst si ho můžete hned v úvodu tohoto článku.
Pro vyznavače „klasických technologií“ samozřejmě nechyběla ani tradiční startovní kartička, do které si lidé mohli označovat průchod kolem kapliček a zapisovat si tajná slova ručně.
Třetí novinkou pak byla občerstvovací stanice s domácími dobrotami u Dřevěné kapličky. A když píšeme s domácími, myslíme tím opravdu domácí! Holky napekly buchty, kluci připravili sýrové šneky nebo sušené maso – zkrátka jsme vytvořili místo, kde se člověk prostě chtěl zastavit.
Další podobná oáza na poutníky čekala již tradičně na Ostříži, u nejmladší kapličky Panny Marie Uzdravení nemocných. Tradiční bylo i její obsazení a menu: podávalo se mešní víno, pro děti byly nachystané Jupíky a k zakousnutí hostie. Tahle drobná recese snad nahoře nikoho nepobouřila. 🙂
Do cíle pak zbýval už jen poslední kilometr a pár stovek metrů navíc. Dorazili do něj ve zdraví úplně všichni. Největší radost nám udělali chodci, kteří byli v suverénní převaze. Nechyběli však ani milovníci nordic walkingu, cyklisté, rodiny s kočárky a samozřejmě samotní běžci.
V cíli na každého čekala pamětní magnetka a certifikát poutníka. Na posilněnou pak všichni dostali minerální vodu Korunní a raw tyčinku Bombus Energy.
Dnes to však opravdu nebyl závod o rychlosti. Bylo to o společném cíli – co nejvíce pomoci rodině Veroniky a Honzy Riemlových. A výsledek? Padl nejen účastnický rekord, ale i rekord v částce, kterou se podařilo vybrat. 92 116 Kč je naprosto skvělý výsledek, za který z celého srdce děkujeme všem, kteří se akce zúčastnili!
Velké díky patří také lidem, kteří se podíleli na samotné přípravě: Andree, Barči, Davidovi, Jindrovi, Natce, Verči, Zdeňkovi, Zuzce a všem dalším, kteří něco upekli, převezli nebo pomohli nachystat. Celkové náklady akce dosáhly 21 000 Kč, ale díky našim partnerům jsme tuto částku nemuseli hradit z vlastní kapsy – a to se také počítá.
Děkujeme!