O2 Pražská štafeta

26.06.2019

PRAHA - "Buď na olympiádu pojede i Jungwirth, nebo nejedu." -Tímto odvážným gestem umožnil Emil Zátopek v roce 1952 odjet svému kolegovi Stanislavu Jungwirthovi, jehož otec byl politickým vězněm v Jáchymově, na OH v Helsinkách. Tím riskoval svou kariéru. Ve 4. ročníku O2 Pražské štafety předáváme pomyslnou štafetu a celý závod se ponese ve znamení svobody, odvahy a přátelství.

O2 Pražská štafeta na 4 x 5 km se tentokrát konala ve třech dnech. Každým rokem stoupá popularita běhu na krátké tratě ve štafetách. Letos se ho zúčastnilo celkem 2445 štafet, což je neuvěřitelných 9780 běžců. My jsme si vybrali, pro naše klání středu 26.6., což se zdálo po úterním koncertu Phila Collinse jako ideální varianta. Když jsme se v únoru registrovali, nemohly jsme tušit, že zrovna v den našeho závodu budou pokořeny několikaleté teplotní rekordy.

Startovní výstřel zazněl v 18:00 a na teploměru bylo neuvěřitelných 36,4 °C. Jako první, výborně rozeběhl naši štafetu Radek Artim, časem pod 20 minut předával štafetový kolík na fantastickém 22. místě. Druhá v pořadí Petra Kuchařová zaběhla stejně jako třetí Alena Sobková výborný čas pod 25 minut. Houkající sanitky, které odvážely kolabující běžce byly výstrahou pro všechny, kteří přecenily svoje síly.

Na trase bylo občerstvení s vodou a sprchy, které nás na pár vteřin schladily, ale vzduch byl tak horký, že se nedalo dýchat natož běžet. "Stál jsem na poslední předávce a po mém těle tekly proudy potu. Přebírám štafetu a běžím poslední úsek. Míjím spoustu závodníku, kteří přešli do chůze a opodál dokonce jednoho ležícího, o kterého se už starají zdravotníci. Musím to vydržet, neběžím sice v tempu na které jsem zvyklí, ale dnes neběžím jenom za sebe, ale za celý tým. Nemohu pořádně dýchat a začíná se mi točit hlava. Poslední mírný kopeček a potom cílová rovinka. Jsem v cíli a dostávám těžce vydřenou finišerskou medaili. Sundávám propocené triko a dlouhé minuty trávím pod sprchou, kterou připravili pořadatelé v cíli pro všechny, kteří doběhli. V tom okamžiku my bylo jedno, který jsem doběhl, ale cílový čas 1:31:36 napovídá, že by to nemuselo být až tak špatné. Asi po hodině nám začínají zvonit mobily, ve kterých se dozvídáme naše celkové časy. Okamžitě zjišťujeme ve výsledkové listině jak jsme dopadli. Propuká obrovská radost, slavíme.

Z dnešního počtu 588 štafet jsme skončili celkově 44 a bereme také páté místo za smíšenou štafetu, ale ta se nevyhodnocuje. Dáme si zasloužené pivečko na doplnění tekutin v těle a něco dobrého na zub. Je po jedenácté večerní jdeme na hotel a teploměr ukazuje ještě neuvěřitelných 29,2 °C toto jsem ještě nezažil a doufám, že už nezažiju."

                                                                                                          Martin Popek