Hory Bory

05.09.2020

MORAVA - Běžecký štafetový závod Hory bory z Beskyd na Pálavu. Cesta vede z Dolní Lomné do Mikulova a je rozdělená na 30 etap s celkovou délkou 328 km. Běžec na to však není sám, je součástí týmu. Tým je pak nejčastěji složen z deseti běžců, kteří se v předem daném pořadí střídají na jednotlivých úsecích. Jedno z 52 družstev postavil také Běžecký klub Ludgeřovice. A nebyl to obyčejný tým. Byl to tým, kde každý překonal sám sebe. Čím se liší tento závod od těch ostatních? Nestačí se pouze postavit na startovní čáru a čekat na výstřel. Takto složitý závod si vyžádá spoustu plánování předem.

Platí to zejména pro etapy v Beskydech. Přejezd autem mezi údolími je delší než samotná běžecká etapa. Dvě auta jsou nutností, volíme však strategií tří. Kdo poběží a v jakém pořadí jednotlivé etapy? Co vše je potřeba vzít s sebou na předpokládaných 32 hodin běhu? Uznejte sami, tohle se jen tak u stolu nevymyslí. Zapotřebí byly tři porady celého týmu. A sud piva.

Start závodu je v sobotu 5.9.2020. Vzhledem k různým výkonostem jednotlivých týmů se startuje postupně. Každou čtvrthodinu odstartují dva týmy. Náš první běžec, Jirka Pytlík vybíhá do Horní Lomné v 8:20 hod. Tempo je zběsilé, a i přes dvě zastavení v lesní TOI-TOI budce dobíhá nakonec tuto etapu na výsledném druhém místě ze všech běžců. Předávka Aleně Sobkové a trasa vede na Morávku. Orientace v terénu probíhá díky fáborkům. Ne všechny zůstaly na původním místě, a tak začíná bloudění. Zdaleka však nejsme jediní. Třetí etapu rozbíhá David Bíbrlík. Pořád do kopce, ale jen 7 km. Oproti plánu si postupně budujeme náskok. Pohoda na Visalajích tak končí předčasně Jirkovi Bystřičanovi. Dostává štafetový kolík a běží k Hotelu Charbulák. Další kopec, hecování od turistů, ale i krása Beskyd. Na Starých Hamrech už čeká Martin Popek na svoji část. Vlastně dvě. Tou první je včasný přejezd autem přes ucpanou Ostravici. Zvládl to a zvládl i svoji etapu na Bílou. Cesta vede sice z kopce, ale řádným terénem. Na Bílé málem vypustí svoji duši. Teď už může. Předal štafetu Valdovi Schubertovi a do hry se dostává osazenstvo z auta číslo tři. Kdo má odběhnuto odchází na oběd. Valda utíká pro změnu na Bumbálku. Cesta vede zase do kopce. Jistota, která nepřekvapí. V cíli etapy už čeká Adam Galdia. Úkol má jasný, posunout družstvo do Horní Bečvy. Tam ho čeká Radek Rozmahel, který si musí doběhnout na Soláň. Minulý týden si tam zapomněl běžecké hole. A taky je tam cíl jeho etapy. Tu další rozbíhá ten nejzkušenější z nás. Luboš Bardaševský. Čeká ho desítka do Halenkova. Křeče, nekřeče. Poslední do hry naskakuje Radek Artim. Cílem jeho etapy je kemp v Hovězí.

Průběžně sledujeme výsledky a pohybujeme se na třetím místě. Sami tomu nechceme věřit. Faktem ovšem je, že jsme rychlejší než náš původní předpoklad. To motivuje každého z nás. Začíná druhá desítka etap. Pořadí běžců jsme předem trochu upravili tak, aby si každý našel to své. Cesta postupně vede přes Pulčín, Študlov, Návojnou, Popov, Slavičín, Bojkovice, Starý Hrozenkov, Mikulčin vrch, Strání až do Nové Lhoty. Třetí etapu druhé desítky rozbíhá David, kterého v půli trasy přepadne "nečekaně" tma. Není na to však sám. Jako doprovod na noční etapy máme Mirďu Važíka. A ten má kolo s kvalitním osvětlením a cyklo navigací. Tma se najednou stává snesitelnější. Nebyla to však jediná vzpruha. Pomáhá také zastávka v Popově. Hasiči uvařili půlnoční guláš. Držíme čtvrté místo. Venku se začalo blýskat. Na lepší časy to však nevypadá. První auto odjíždí do Nové Lhoty. Konečně sprcha a kulturní dům, který se proměnil v hromadné nocležiště. Kdo může, zalézá do spacáku. Venku začíná pršet.

Myslíme na kluky, kteří jsou tam někde v lesích. Tma, déšť a kroupy. Mají to tři v jednom. Celý tým udržuje v chodu Jirka Kuchař. Nespí ani ve Lhotě. Hlídá čas a běžce na jednotlivých etapách. Před třetí ráno budí první tři běžce. Třetí desítka etap za chvíli začíná. Velká nad Veličkou, Lučina, Sudoměřice, Hodonín, Týnec, Lanžhot, Břeclav, Valtice, Hlohovec a Mikulov. Už zase držíme třetí místo. Venku stále lije. V provazech deště se objevuje světelný kužel. V něm vousatý muž. Luboš. Z tepla spacáku vybíhá do nečasu Alena. Asfaltové části trasy se střídají s těmi polními. Voda se střídá s bahnem. Rozednění zažije na své trase Adam, který předává Jirkovi. Tomu se pastí stává město Hodonín. Nepřehledné značení trasy mu přidá dobré tři kilometry. Přesto doběhne etapu rychleji než mnozí ostatní. Přestalo pršet. Už bude jenom lépe. Valda odběhne svoji poslední etapu. Ty další čekají na Martina a Jirku. Všichni jsme nevyspalí a únava je znát. Hlavně nepolevit.Bojujeme o bednu. David vybíhá postupně s oběma jako vodič. Opatrné hecování přineslo pár sekund k dobru. Budou se hodit. První dvě auta mají splněno. Přesouvají se do Mikulova do amfiteátru, kde je cíl závodu. Na trati zůstali tři poslední běžci našeho týmu. Netrvá dlouho a v cíli se objeví prozatím první tým SK 24 Brno. Startovalo se však etapově a silnější týmy budou teprve dobíhat. Tím druhým týmem bude ten náš.

Podle propočtu tušíme, že to bude velice těsné. Na poslední etapě se k Radkovi připojil zase cyklo doprovod. Voláme Mirďovi, že má Radka popohnat. Bojujeme o sekundy. Pomohlo to. Radek sprintuje nejen v cílové rovince a do Mikulova dobíhá v celkovém čase 29:00:56 hod. Tým SK 24 Brno necháváme za sebou o celé 4 sekundy. V cíli se k nám připojila Petra Kuchařová, Pavlína Artimová a láhev šampusu. Radost nám dělají všechny tři. Zvládli jsme to. Z předpokládaných 32 hodin jsme celkový čas stlačili o celé tři hodiny. Jdeme to zapít a zajíst do nedaleké restaurace. Čekáme na doběh ostatních družstev. O kolik míst se asi propadneme? Slovenský tým "Lišiaci z Považia"se dostává před nás o 49 sekund. Couravé běhny nás poráží o 8 minut. V cíli se objeví rovněž vítězný tým AC GoMango Högner v čase 26:18:22hod. Nakonec jsme 6. z 52. týmů. Začínáme přemýšlet coby, kdyby. Nešlo něco udělat lépe? Nemohl získat každý z nás alespoň minutu k dobru? Mohl. Přesto jsme spokojení.

Ne tedy žal, ale radost z výše uvedeného prožitku jedeme oslavit do obce Březí u Mikulova. Tam už nás čeká vinný sklípek s ubytováním. Večer přiletí na stůl grilovaná kuřata a začíná řízená degustace vína, která se nezřízeně zvrhne. Zvrhne se však jen trošičku. Nepřijeli jsme se opít, ale vstřebat zážitky, které si teď můžeme vzájemně odvyprávět. Bojovali jsme jako jeden tým. Jeden za všechny, všichni za jednoho.

                                                                                  David Bíbrlík, behotoulani.cz