Hory Bory
MORAVA - Běžecký štafetový závod Hory bory z Beskyd na Pálavu. Cesta vede z
Dolní Lomné do Mikulova a je rozdělená na 30 etap s celkovou délkou 328
km. Běžec na to však není sám, je součástí týmu. Tým je pak nejčastěji
složen z deseti běžců, kteří se v předem daném pořadí střídají na
jednotlivých úsecích. Jedno z 52 družstev postavil také Běžecký klub
Ludgeřovice. A nebyl to obyčejný tým. Byl to tým, kde každý překonal sám
sebe. Čím se liší tento závod od
těch ostatních? Nestačí se
pouze postavit na startovní čáru a čekat na výstřel. Takto složitý závod
si vyžádá spoustu plánování předem.
Platí to zejména pro etapy v
Beskydech. Přejezd autem mezi údolími je delší než samotná běžecká
etapa. Dvě auta jsou nutností, volíme však strategií tří. Kdo poběží a v
jakém pořadí jednotlivé etapy? Co vše je potřeba vzít s sebou na
předpokládaných 32 hodin běhu? Uznejte sami, tohle se jen tak u stolu
nevymyslí. Zapotřebí byly tři porady celého týmu. A sud
piva.
Start
závodu je v sobotu 5.9.2020. Vzhledem k různým výkonostem jednotlivých
týmů se startuje postupně. Každou čtvrthodinu odstartují dva týmy. Náš
první běžec, Jirka Pytlík vybíhá do Horní Lomné v 8:20 hod. Tempo je
zběsilé, a i přes dvě zastavení v lesní TOI-TOI budce dobíhá nakonec
tuto etapu na výsledném druhém místě ze všech běžců. Předávka Aleně
Sobkové a trasa vede na Morávku. Orientace v terénu probíhá díky
fáborkům. Ne všechny zůstaly na původním místě, a tak začíná bloudění.
Zdaleka však nejsme jediní. Třetí etapu rozbíhá David Bíbrlík. Pořád do
kopce, ale jen 7 km. Oproti plánu si postupně budujeme náskok. Pohoda na
Visalajích tak končí předčasně Jirkovi Bystřičanovi. Dostává štafetový
kolík a běží k Hotelu Charbulák. Další kopec, hecování od turistů, ale i
krása Beskyd. Na Starých Hamrech už čeká Martin Popek na svoji část.
Vlastně dvě. Tou první je včasný přejezd autem přes ucpanou Ostravici.
Zvládl to a zvládl i svoji etapu na Bílou. Cesta vede sice z kopce, ale
řádným terénem. Na Bílé málem vypustí svoji duši. Teď už může. Předal
štafetu Valdovi Schubertovi a do hry se dostává osazenstvo z auta číslo
tři. Kdo má odběhnuto odchází na oběd. Valda utíká pro změnu na
Bumbálku. Cesta vede zase do kopce. Jistota, která nepřekvapí. V cíli
etapy už čeká Adam Galdia. Úkol má jasný, posunout družstvo do Horní
Bečvy. Tam ho čeká Radek Rozmahel, který si musí doběhnout na Soláň.
Minulý týden si tam zapomněl běžecké hole. A taky je tam cíl jeho etapy.
Tu další rozbíhá ten nejzkušenější z nás. Luboš Bardaševský. Čeká ho
desítka do Halenkova. Křeče, nekřeče. Poslední do hry naskakuje Radek
Artim. Cílem jeho etapy je kemp v
Hovězí.
Průběžně sledujeme
výsledky a pohybujeme se na třetím místě. Sami tomu nechceme věřit.
Faktem ovšem je, že jsme rychlejší než náš původní předpoklad. To
motivuje každého z nás. Začíná druhá desítka etap. Pořadí běžců jsme
předem trochu upravili tak, aby si každý našel to své. Cesta postupně
vede přes Pulčín, Študlov, Návojnou, Popov, Slavičín, Bojkovice, Starý
Hrozenkov, Mikulčin vrch, Strání až do Nové
Lhoty.
Třetí etapu
druhé desítky rozbíhá David, kterého v půli trasy přepadne "nečekaně"
tma. Není na to však sám. Jako doprovod na noční etapy máme Mirďu
Važíka. A ten má kolo s kvalitním osvětlením a cyklo navigací. Tma se
najednou stává snesitelnější. Nebyla to však jediná vzpruha. Pomáhá také
zastávka v Popově. Hasiči uvařili půlnoční guláš. Držíme čtvrté místo.
Venku se začalo blýskat. Na lepší časy to však
nevypadá. První
auto odjíždí do Nové Lhoty. Konečně sprcha a kulturní dům, který se
proměnil v hromadné nocležiště. Kdo může, zalézá do spacáku. Venku
začíná pršet.
Myslíme na kluky, kteří jsou tam někde v lesích. Tma, déšť
a kroupy. Mají to tři v jednom. Celý tým udržuje v chodu Jirka Kuchař.
Nespí ani ve Lhotě. Hlídá čas a běžce na jednotlivých etapách. Před
třetí ráno budí první tři běžce. Třetí desítka etap za chvíli
začíná. Velká nad Veličkou, Lučina, Sudoměřice, Hodonín, Týnec, Lanžhot,
Břeclav, Valtice, Hlohovec a Mikulov. Už zase držíme třetí
místo.
Venku
stále lije. V provazech deště se objevuje světelný kužel. V něm vousatý
muž. Luboš. Z tepla spacáku vybíhá do nečasu Alena. Asfaltové části
trasy se střídají s těmi polními. Voda se střídá s bahnem. Rozednění
zažije na své trase Adam, který předává Jirkovi. Tomu se pastí stává
město Hodonín. Nepřehledné značení trasy mu přidá dobré tři kilometry.
Přesto doběhne etapu rychleji než mnozí ostatní. Přestalo pršet. Už bude
jenom lépe. Valda odběhne svoji poslední etapu. Ty další čekají na
Martina a Jirku. Všichni jsme nevyspalí a únava je znát. Hlavně
nepolevit.Bojujeme o bednu. David vybíhá postupně s oběma jako vodič.
Opatrné hecování přineslo pár sekund k dobru. Budou se
hodit. První
dvě auta mají splněno. Přesouvají se do Mikulova do amfiteátru, kde je
cíl závodu. Na trati zůstali tři poslední běžci našeho týmu. Netrvá
dlouho a v cíli se objeví prozatím první tým SK 24 Brno. Startovalo se
však etapově a silnější týmy budou teprve dobíhat. Tím druhým týmem bude
ten náš.
Podle propočtu tušíme, že to bude velice těsné. Na poslední etapě se k Radkovi připojil zase cyklo doprovod. Voláme Mirďovi, že má Radka popohnat. Bojujeme o sekundy. Pomohlo to. Radek sprintuje nejen v cílové rovince a do Mikulova dobíhá v celkovém čase 29:00:56 hod. Tým SK 24 Brno necháváme za sebou o celé 4 sekundy. V cíli se k nám připojila Petra Kuchařová, Pavlína Artimová a láhev šampusu. Radost nám dělají všechny tři. Zvládli jsme to. Z předpokládaných 32 hodin jsme celkový čas stlačili o celé tři hodiny. Jdeme to zapít a zajíst do nedaleké restaurace. Čekáme na doběh ostatních družstev. O kolik míst se asi propadneme? Slovenský tým "Lišiaci z Považia"se dostává před nás o 49 sekund. Couravé běhny nás poráží o 8 minut. V cíli se objeví rovněž vítězný tým AC GoMango Högner v čase 26:18:22hod. Nakonec jsme 6. z 52. týmů. Začínáme přemýšlet coby, kdyby. Nešlo něco udělat lépe? Nemohl získat každý z nás alespoň minutu k dobru? Mohl. Přesto jsme spokojení.
Ne tedy žal, ale radost z výše uvedeného prožitku jedeme oslavit do obce Březí u Mikulova. Tam už nás čeká vinný sklípek s ubytováním. Večer přiletí na stůl grilovaná kuřata a začíná řízená degustace vína, která se nezřízeně zvrhne. Zvrhne se však jen trošičku. Nepřijeli jsme se opít, ale vstřebat zážitky, které si teď můžeme vzájemně odvyprávět. Bojovali jsme jako jeden tým. Jeden za všechny, všichni za jednoho.
David Bíbrlík, behotoulani.cz