Drážďany

21.10.2018

DRÁŽĎANY - Německé město, ležící na řece Labi, bylo další naší zastávkou, kde jsme mohli zúročit naše tréninkové úsilí a posunout naše osobní rekordy o kus dál. V sobotu 21. října ráno jsme přes polskou dálnici vyrazili do Německa. Po jedné zastávce na oběd jsme po šesti hodinách byli na místě. V kongresovém centru jsme si vyzvedli startovní čísla, prošli všechny stánky se sportovním oblečením, něco nakoupili a vyrazili na předem objednaný hotel. Rychle jsme se ubytovali a honem spěchali do centra, abychom si prohlédli nějaké památky, než bude tma. Naše první kroky vedly do Zwingeru, jednoho z nejkrásnějších míst v celých Drážďanech. Následovalo společné foto a pokračovali jsme dál. Prohlédli jsme si kostel Frauenkirche, který vstal z trosek - za 2. světové války byl téměř zničen a znovu kámen po kameni postaven.

Pomalu se začínalo stmívat, ale my jsme ještě stihli Procession of Princes neboli Procesí princů. Jedná se o největší porcelánový výtvor na světě. Celý tento nádherný obraz je složen z 25 tisíc kostek slavného míšenského porcelánu, je přes 9 m vysoký a dlouhý 102 metrů. Zajímavostí je, že na celém obraze by měla být jediná žena, a to až ke konci průvodu. Setmělo se, ochladilo se, a tak jsme se rychle vydali zpátky do hotelu. Dali jsme si lehkou večeři, dvě pivka (jedno za čtyři eura) a alou na kutě. Budíček byl v sedm hodin. Následovala snídaně, zaplacení hotelu a mohli jsme autem vyrazit na centrální parkoviště a odtud na start závodu. Ještě jsme stihli před startem udělat na památku fotku s českou vlajkou.

Dokonce si nás vyfotil i místní fotograf do novin. A už se účastníci začali houfovat a hromadit, celkem asi 7 000 běžců na několika různých trasách. My jsme se rozhodli pro druhou nejobtížnější trasu a to ½ maraton. Napětí stoupalo a v 10:30 hod. se masa běžců z celého světa dala do pohybu. Počasí nám přálo, bylo pod mrakem a asi kolem 13 stupňů. Bylo odstartováno, běželi jsme kolem Labe přes historické centrum. Zážitkem bylo dunění bubnů, když jsme vběhli do tunelu. Akcelerace mých nohou se zrychlovala, nechával jsem za sebou další a další pomalejší běžce.

Poslední kilometr jsem "napálil" a dosáhl tak svůj nejlepší letošní čas. Ostatní byli na tom ještě lépe. Valdemar Schubert obsadil 131. místo a docílil s časem 1:28:43 svůj osobní rekord. Další osobák si vytvořil Radek Artim s časem 1:31:26 a 177. místo. Já, třetí z našich, s časem 1:38:44 jsem skončil na 376. pozici. Za mnou se umístili Lubomír Bardaševský s časem 1:53:30 a Pavel Hudeczek s časem 2:10:46. A bylo dobojováno. Ještě jsme si nechali vytisknout diplomy, vyrýt na medaile naše časy a s pocitem dobrého výsledku, který jsme tady zanechali, jsme vyrazili k domovu."

                                                                                                        Martin Popek