Prosecco maraton
7.12.2025
Prosecco maraton
Vidor, Itálie
Typ akce
závod
Trasy
50, 42, 21 km
Profil
2200 /420 / 180 m
Autor článku
David Bíbrlík
Kdo se zúčastnil
David Bíbrlík (50 km)
Tomáš Papaj (50 km)
Lenka Beinhauerová (50 km)
Jiří Bystřičan (50 km)
Natálie Pěntková (50 km)
Jaroslav Böhm (42 km)
David Böhm (42 km)
Petra Bálková (42 km)
Alena Kalwarová (42 km)
Daniel Ertl (42 km)
Barbora Böhmová (21 km)
Valdemar Schubert (21 km)
Vendula Snášelová (21 km)
Lenka Táčová (21 km)
Andrea Matýsková (21 km)
Martin Popek (21 km)
Pavel Kramný (21 km)
Ondřej Kramný (21 km)
Jiří Mučka (21 km)
Tomáš Böhm (21 km)
Lucie Habrlantová (21 km)
Kristýna Mučková (21 km)
V prosinci 2025 jsme vyrazili na naši zatím největší klubovou výpravu – a když už, tak rovnou za hranice. Zpravidla se snažíme poznávat nové běžecké závody a nová místa, ale čas od času se rádi vracíme tam, kde to zkrátka funguje. A jedním z takových míst je Prosecco Running Festival, kde jsme poprvé stáli na startu už v roce 2024.
Tehdy nás atmosféra, prostředí vinic i celkové pojetí akce doslova nadchly – natolik, že jsme se rozhodli o zážitku sepsat samostatnou reportáž (najdete ji zde). Návrat byl proto jen otázkou času.
Už v březnu 2025 se nás registrovalo celkem 22 zájemců o tratě v rozmezí od 21 do 50 kilometrů. Podařilo se nám také zajistit společné ubytování zhruba 15 minut od startu v Col Delle Rane a smysluplně poskládat dopravu. Logistika nebyla jednoduchá, ale nakonec klaplo všechno podstatné – nikdo neodpadl, nikdo nemusel nocovat na karimatce na zemi a všichni se mohli postavit na start své vybrané distance.
Běžecký festival přitom začínal už v sobotu ultratrailem, zatímco kratší tratě se běžely až v neděli. I to byl jeden z důvodů, proč jsme se rozhodli nevypravovat autobus, ale vydat se na zhruba devítihodinovou cestu v několika autech.
První dvě auta vyrazila už v pátek ráno kolem čtvrté hodiny. Po zhruba devíti hodinách jízdy jsme se ubytovali a zamířili do Vidoru vyzvednout startovní balíčky. A samozřejmě nemohla chybět ani návštěva našeho oblíbeného vinařství Dariva.
Pamatovali si nás – a to mluví za vše 🙂 Následovala ochutnávka místního jídla i pití a samozřejmě jsme něco málo nakoupili. Co kdyby pak nebyl čas… 🍷
Vydrželi jsme tam až do tmy, což v zimě zase takový problém není. Nakonec nás vyhnal hlad a myšlenky na druhý den. Přece jen se pět z nás chystalo na ultratrail v délce 50 kilometrů, vedený zvlněnou krajinou mezi vinicemi. Na první pohled „běhavý“ terén si ale rychle získal respekt – převýšení 2 200 metrů mluvilo jasně. Následovala pizza k večeři (jak jinak, jsme v Itálii), zapít to Proseccem, sbalit věci na ráno a jít spát. Ráno mělo přijít brzy.
Budík zazvonil už v 5:00. V 6:00 následoval odjezd autobusu z Vidoru do Vittorio Veneto, kde v 7:30 odstartoval ultratrail. Čekání na start a hlavně ranní zimu pomohl zahnat teplý čaj a překvapivě příjemné zázemí. Pak už to bylo jen horší – aspoň z běžeckého pohledu.
První kilometr vedl městem, ale hned poté přišla takřka vertikála vzhůru do kopců. Na prvních deseti kilometrech jsme nasbírali téměř 1 000 výškových metrů. Tom s Lenkou se pohybovali někde vepředu, David běžel ve středu startovního pole a závod uzavírali Jirka s Natkou.
Příroda byla nádherná, počasí relativně přálo – až na studený vítr – ale kopce dávaly opravdu zabrat. Šlo o regulérní horský závod, který se výrazně lišil od naší loňské zkušenosti na (půl)maratonu. Občerstvovací stanice byly spíše strohé, žádný festival jídla a pití, a k tomu poměrně ostré časové limity. Ty bohužel zhruba v polovině závodu vyřadily Jirku s Natkou. I tohle je ale zkušenost, která borce do budoucna posílí.
Do cíle doběhl jako první z našich Tom v čase 6:17 (11. místo celkově), Lenka ho následovala krátce poté v čase 6:28, což znamenalo skvělé 2. místo. David dorazil do cíle v čase 8:06 a obsadil 12. místo ve své kategorii.
Ultratrail jsme měli zdárně za sebou a nervozita se teď přenesla na ty, kteří měli startovat až v neděli. Recept jsme zvolili osvědčený – pizza a Prosecco. Navíc David Böhm a Ondra Kramný slavili v těchto dnech krásných 18 let, takže bylo jasné, že Prosecca tentokrát padne o něco víc než předchozí večer.
Vyprávěli jsme si zážitky z dnešní trasy, ale také z výletů do Benátek nebo Trevisa. Každý si ten den užil po svém – někdo aktivně, jiný odpočinkově, ale společně a v dobré náladě. Přesně tak, jak to máme na klubových výjezdech rádi.
Maraton, půlmaraton i desítka odstartovaly v neděli ráno. A tady už šlo o úplně jiný závod než ten sobotní. Spíš než o boj s tratí se jednalo o oslavu pohybu, radosti z běhu a samozřejmě dobrého vína – bez zbytečného tlaku na výkon.
Přesto ani tady nešlo všechno úplně „samo“. Pro některé to byl první půlmaraton v životě, jiní zase dobře věděli, že nemají naběháno tolik, aby si mohli s klidem říct: „Mám to v kapse.“ Nervozitu ale spolehlivě pomáhalo zahánět prosecco na trati, které místy teklo proudem – a leckde ho bylo víc než vody. 🍾🏃♂️
Do cíle se nakonec dostali všichni – a všichni byli opravdu spokojení. Počasí přálo a kde jinde oslavit společný zážitek než znovu v našem oblíbeném vinařství Dariva, kde zároveň probíhala i oficiální afterparty celého festivalu. Myslím, že ani letos jsme tam nezůstali bez povšimnutí.
